Kohoutovice.org
zpravodaj k dění v Kohoutovicích

Hřiště ano či ne? (Karel Kalivoda, nedávný místostarosta)

Článek pana Jaromíra France mne donutil napsat ještě pár řádků k volnočasovému areálu Voříškova. Pokusím se popsat vše co se ohledně fotbalového hřiště a následně volnočasového areálu v tomto volebním období odehrálo.

Článek pana Jaromíra France mne donutil napsat ještě pár řádků k volnočasovému areálu Voříškova. Pokusím se popsat vše co se ohledně fotbalového hřiště a následně volnočasového areálu v tomto volebním období odehrálo.

Když jsem nastoupil do funkce místostarosty, tak bylo rozběhnuté výběrové řízení na projektanta pouze pro hřiště. Když pominu zajímavé okolnosti přihlašování a odstupování uchazečů od soutěže, tak právě proto, že jsem od začátku vnímal velké hřiště jako ne dobrý nápad, bylo výběrové řízení zrušeno. Mimo to jsem měl od začátku velké pochybnosti o tom, že se plnohodnotné hřiště na plochu vejde. Následně jsem jako místostarosta zodpovědný za tuto oblast prosadil zpracování studie využití celého údolí, tak aby vznikl víceúčelový sportovní a volnočasový areál. Nejsem žádný nepřítel fotbalu, a dokonce jsem i vyslyšel některá vyjádření Tatranistů, že jde přece o Kohoutovickou mládež, a proto bylo do studie zapracováno menší mládežnické hřiště vycházející z projektu VICTOR, což byl společný projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Českého svazu tělesné výchovy a Fotbalové asociace ČR.

Bohužel zájem o velké hřiště z řad funkcionářů Tatranu neutichl. A díky jejich vlivu na radnici byla jediná schvalitelná varianta zadání na projektovou dokumentaci ta, která obsahovala fotbalové hřiště o rozměrech 45 x 90 m. Větší se tam totiž skutečně nevejde. A to i přes to, že jsem mnohokrát upozorňoval, že tento nejmenší rozměr je oficiálně schválen pouze pro soutěže žáků do 15 let. Dokonce i na můj dotaz u Fotbalové asociace ČR byl touto doporučen rozměr minimálně 52 x 94 m. To se ale pod Voříškovu nevejde. Odůvodnění zadání zastánci hřiště bylo klasicky české: „Na vše existují výjimky, a dokud budeme mít správný vliv na správných místech, tak výjimku získáme.“ Takže se nedalo nic moc jiného dělat a vypracování projektové dokumentace bylo zadáno. Ale zajistil jsem, že bylo zadáno tak, aby se mohla realizovat jakákoliv část areálu bez návaznosti na ostatní. Tedy vlastně mimo hřiště. To nejde realizovat bez toho, aby se nejdříve provedly přeložky všech sítí, silnice vedoucí k tenisovým kurtům a veřejného osvětlení, odvodnění plochy pro hřiště, vybudování vsakovacích nádrží a díky složitému terénu i velmi rozsáhlé zemní práce, včetně několika opěrných zdí. Tyto vícepráce dle projektové dokumentace hřiště prodraží více než 4x. Což víceméně potvrzuje moje počáteční tvrzení o nevhodnosti financování této investice z prostředků městské části. Přestože rozpočet znám, tak zde cenu nemohu zveřejnit, neb by mě někdo mohl obvinit z ovlivňování veřejné soutěže, která ještě nebyla vyhlášena. Až vyhlášena bude, tak si ji spočítáte sami. Je to zhruba 3/4 předpokládané ceny celého areálu, a to včetně všech sadových a parkových úprav. A ta 1/4 za zbytek areálu odpovídá ceně obdobných projektů v jiných částech Brna, a byla by městskou částí během 2-3 let ufinancovatelná bez dopadu na další velké investiční záměry.

Můj názor na fotbalové hřiště je od počátku mého fungování na radnici neměnný. Pokud by to záleželo jen na mne, tak další velké fotbalové hřiště financované pouze z prostředků MČ nikdy nebude. Proto také někteří tak rychle kývli na nové uspořádání vedení naší MČ, a stavbu hřiště si pojistili textem koaliční smlouvy. Bohužel jsem měl k dispozici jen 2 hlasy ze 7členné Rady. A jste-li členem nějakého týmu, tak výstup musí být vždy týmový, většinový a ne individuální. Alespoň tak to vnímám já. Ani pozice starosty nebo místostarosty těmto nedává právo zrealizovat jen své myšlenky. Jsou jen jedním z členů Rady, která je tím, kdo ve finále rozhodne. Starosta i místostarosta jsou pak ti, kteří zodpovídají za plnění těchto rozhodnutí. Ale touha vybudovat hřiště u většiny členů Rady byla veliká.

I bez hřiště mohla v Kohoutovicích postupně vzniknout nová relaxační zóna, kde by se spoluobčané vyžili jak při odpočinku díky parkovým úpravám, tak při pohybu díky sportovním zónám pro různé věkové a fyzicky zdatné skupiny, při grilování na grilu či opékání špekáčků na velkém ohništi nebo se svými čtyřnohými kamarády v novém moderně pojatém agility výběhu. Tyto relaxační prvky by se začaly realizovat již v tomto roce. Zda mi to věříte nebo ne, je už vlastně jedno. Je nová koaliční smlouva, a ta počítá víceméně hlavně s hřištěm. Já mám svědomí čisté a udělal jsem vše pro to, aby v údolí nebylo jen hřiště pro fotbalový klub. Nicméně pořád někde v koutku duše doufám, že nedostatek financí na tu drahou parádu pro fotbalisty a zdravý selský rozum donutí nové vedení radnice realizovat hlavně ty prvky pro běžné občany. No a pokud se peníze seženou na vše včetně hřiště, budou to peníze ze zdrojů mimo rozpočet MČ, a žádná část areálu včetně těch pro celkový dojem nejdůležitějších, což je inventář a zeleň, se neošidí, tak to bude pěkný kus Kohoutovic. I když mé soukromé přesvědčení, že se dá plocha 5.000 m2 využít lépe než jen na druhé hřiště pro fotbalisty, trvá.

(autor požádal redakci Kohoutovice.org o zveřejnění, názory autora se nemusí slučovat s názory redakce.)


Pozn. redakce: První púlka údolí Voříškova je již několik let v majetku spolku Tatran Kohoutovice (předseda spolku Tatran Jiří Zorník byl tenkrát starostou). Po lednové přestavbě vedení Kohoutovic má Zorník v kohoutovické radě zajištěnu většinu třemi ODS a jedním TOP09 (také z Tatranu), na rozhodnutí o projektu v údolí. Autor článku se vyjadřuje k údolí Voříškova ze svého působení na kohoutovické radnici v pozici místostarosty. (Viz také K modernímu volnočasovému areálu jsme o kousek blíž).

dne 21.1.2021, Karel Kalivoda, zastupitel (ANO)

Další články v rubrice Areál údolí Voříškova

Další články v rubrice Jiří Zorník, politik a předseda spolku Tatran

Další články v rubrice Spolek Tatran Kohoutovice

  1. Věra Francová napsal:

    Dobrý den. Ráda bych upozornila, že jde již o třetí hřiště pro naše kohoutovické fotbalisty. To druhé s umělým povrchem je za školou Chalabalova. Pamatuji si, že bylo slíbeno, že bude otevřené i  pro veřejnost. Zpočátku  to tak bylo, chodila jsem tam s vnukem. Brzy se  na vchodu objevil zámek a ten je tam dosud. Jak je hřiště využito nyní, nevím. Pokud bych se měla rozhodnout, zda  se z mých daní bude financovat třetí fotbalové hřiště pro pár dětí z Kohoutovic nebo nová radnice, která slouží všem obyvatelům Kohoutovic, tak mám jasno. Hlavním důvodem radikální změny ve vedení  kohoutovické radnice bylo evidentně upřednostnění nákladné výstavby již třetího fotbalového hřiště před stavbou nové víceúčelové budovy radnice.

Napsat komentář