Za kohoutovickými humny vznikl jeden z prvních projektů na využívání dešťové vody ze střech domů. Mnohé užitky, které park s jezírkem společnosti přináší, lze vyjádřit i v penězích. Mezi tyto užitky (označované také jako ekosystémové služby) patří například regulace kvality ovzduší, ukládání uhlíku, nárůst hodnoty okolních nemovitostí, tvorba biotopů a podpora biodiverzity, rekreační funkce parku nebo retence srážkové vody a regulace odtoku.
Park pod Plachtami. Jezírko, zachycující dešťovou vodu ze střech paneláků, přinese během 25 let užitek za půl miliardy korun (Nový Lískovec)
Sídliště Nový Lískovec má v Brně jednu z největších hustot bytů na metr čtvereční plochy. V létě, za teplých a slunných dnů, se sídliště dokáže velmi rozehřát. Místní paneláky ale prošly v minulosti revitalizací a díky zateplení se dostaly v podstatě na nízkoenergetický standard. Sídliště Nový Lískovec je ale zajímavé ještě něčím jiným. Vznikl tu jeden z prvních projektů na využívání dešťové vody ze střech domů, který jednak přinesl do sídliště trochu přírody a jednak pomáhá chránit sousední městskou část před vyplavováním přívalovými dešti.
Hned za paneláky byl brownfield, opuštěné staveniště, místo, kde se měly stavět další paneláky, ale už na to nedošlo. „Lidé zde chtěli mít rekreační území, ideálně s vodní plochou. Ale tohle místo je bez jakéhokoliv přítoku. A tak vznikl nápad svést sem vodu ze střech paneláků,“ líčí vznik myšlenky Jana Drápalová, která v Lískovci starostuje již 18. rokem.
Jenže ještě než se podařilo věci rozhýbat a začít jezírko připravovat, prostor zvelebila příroda sama a lidé sem začali chodit na procházky a venčit psy. „Když jsme v roce 2009 přišli s plánem místo upravit a vybudovat tu vodní plochu, museli jsme lidi přesvědčit. Báli se komárů a nechtěli přijít o své oblíbené místo,“ říká starostka.
Během realizace Parku pod Plachtami patřil prostor jen bagrům a stavařům. Bylo potřeba vyhloubit jámu pro vodní plochu a přivést od domů svod dešťové vody. Velkou výhodou projektu bylo, že domy stojí na návrší, svést dešťovou vodu tedy bylo možné. Kvůli technickým problémům je svod ale jen ze dvou paneláků.
„Snažili jsme se, aby nový park vznikl citlivě. Při plánování jsme například respektovali už dříve vychozené pěšiny. Mostek přes rybník vznikl jako náhrada jedné zaniklé pěšiny,“ říká Drápalová.
Při povolování stavby se ukázalo, že dotáhnout realizaci do konce nebude úplně jednoduché úředně ani technicky. „Umístit nádrž na dešťovku není snadné, na místě byla spousta inženýrských sítí a kolektor. Obíháte všechna razítka a všude jste za blázny. Nikdo nám tehdy nevěřil, že náš retenční projekt bude fungovat,“ vzpomíná Jana Drápalová.
Po dokončení parku pod Plachtami v roce 2013 trvalo rok, než se rybníček zaplnil vodou. A během dalšího roku se v něm objevil život. Břeh je osázený vodními rostlinami. „Na komáry si nikdo nestěžoval, protože všechny komáří larvy se staly potravou pro rybí osádku jezírka. Na místě se postupně vytvořila přírodní rovnováha mezi živočichy a rostlinami,“ uvádí starostka Nového Lískovce.
Na jaře je jezírko plné pulců, kteří jsou velkou atrakcí pro děti. Spousta druhů ryb, vážky, vodoměrky, vzácné plavíny i krásné lekníny na hladině, to vše láká lidi, aby se při cestě přes lávku zastavili a kochali se.
„Náš park pod Plachtami ukazuje, že příroda může být pestrá i na sídlišti,“ říká Jana Drápalová. „A pak je to také skvělý způsob, jak ochránit níže položené části města před následky přívalových dešťů. Většina zadržené vody se během roku odpaří v parku a ochlazuje tak okolí jezírka v parných letech.“
Jak se vyplatí nový park?
Mnohé užitky, které park s jezírkem společnosti přináší, lze vyjádřit i v penězích. Mezi tyto užitky (označované také jako ekosystémové služby) patří například regulace kvality ovzduší, ukládání uhlíku, nárůst hodnoty okolních nemovitostí, tvorba biotopů a podpora biodiverzity, rekreační funkce parku nebo retence srážkové vody a regulace odtoku.
Celkové investiční náklady na park s jezírkem byly 11 milionů v roce 2011 (z toho 6,1 milionů na vybudování samotného jezírka spolu se svedením vody z okolních střech), roční náklady na údržbu navíc oproti předchozímu stavu (sekání trávy se provádělo i před vznikem jezírka) jsou maximálně 200 tisíc korun ročně. Vydávají se na sbírání odpadků, jednou ročně na vyhrabání listí z mělkých částí jezírka a vyřezání náletových dřevin z hráze a otevřené části přítoku. Jednou za několik let je potřeba jezírko odbahnit. Jinak jezírko žádnou další údržbu nepotřebuje, příroda si vše zařídí sama, ryby i rostliny přezimují bez problémů.
„Když vyjádříme čistou současnou hodnotu všech společenských přínosů tohoto parku v horizontu 25 let, dostaneme se k částce 562 milionů korun. Investice to takového parku se společnosti vrátí do 3 let,“ konstatuje Jiří Louda z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá oceňováním služeb, která příroda lidem poskytuje. Jinými slovy, po odečtení všech nákladů park společnosti přinese v příštích 25 letech užitky v minimální hodnotě přes půl miliardy korun.
Vedle těchto přínosů je pak ještě řada dalších, které se nedají snadno přepočítat na peníze. Například vliv parku a jezírka na snižování tepelného ostrova města, pozitivní vliv na zdraví obyvatel nebo snižování hluku. Jak však Jiří Louda dodává, nejedná se o přímé finanční toky do rozpočtu města nebo peněženek jeho obyvatel, ale o finanční vyjádření užitků, které společnosti park přináší.
Pro zjištění, zda se investice do nového parku společnosti vyplatí, využil vědecký tým Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem modifikovanou analýzu nákladů a užitků a časový horizont 25 let. Z hlediska nákladů se do této analýzy, mimo investičních a provozních nákladů, započítávají i tzv. náklady obětované příležitosti (možnost prodeje nebo pronájmu daného pozemku). Užitky byly hodnoceny s využitím konceptu ekosystémových služeb.
Zdroj: https://ekolist.cz
Nadpis redakčně upraven.
dne 5.8.2020, Martin Mach Ondřej, Ekolist.cz
Další články v rubrice Životní prostředí