Takzvané mozaikové seče mohou být domovem mnoha druhů rostlin nebo hmyzu. V brněnských parcích mohou lidé už od roku 2020 (kdy o tom psal Denik.cz) stále častěji vidět ostrovy s vysokou trávou vedle vysekaných ploch. V Kohoutovicích tehdy udělali také mozaikovou seč, ukázkově na jednom místě, novináři si ji nafotili a napsali o ní do novin. Letos, v roce 2023, posekali pracovníci MOPu a najaté firmy opět úplně všechno například od Voříškové až po Borodinovou. Navzdory slibům starosty, že takto už se to dělat nebude.
Relax pro lidi, ale i domov pro hmyz. Mozaikových sečí v parcích Brna přibývá, ale ne v Kohoutovicích
Posekané pásy zeleně do vzdálenosti několika metrů od cest a laviček. Okolo nich ostrovy s vysokou trávou, které jsou domovem mnoha rostlin a živočichů včetně brouků nebo motýlů. V brněnských ulicích a hlavně parcích letos lidé vídají stále častěji zeleň upravenou do takzvané mozaikové seče.
Trávníky sečou správci zeleně na různou délku. Každá z nich přitom slouží vlastnímu účelu. U cest a laviček zůstávají nízké, aby tam mohli lidé třeba venčit psy. Dále pak ponechávají místa s vysokou trávou. „Jsou vhodná třeba jako živné rostliny, hlavně pro motýly. Konkrétní druh motýla vyžaduje konkrétní druh rostliny, na které se housenka živí, vyvíjí a klade vajíčka,“ upřesnil vedoucí úseku Péče o přírodu organizace Rezekvítek Vilém Jurek.
Doplnil, že pokud správci vysekají celé území, zmizí z něho kvetoucí druhy rostlin. „Ve výsledku tam za deset let bude růst pouze tráva, nebo většinou plevel. Zajímavější druhy, jako třeba kopretina, v momentě, kdy ji posečete, už znovu nevyroste a nebude zase kvést,“ přiblížil Jurek.
Dlouhodobě sečou městskou zeleň do mozaiky zaměstnanci Veřejné zeleně města Brna. „Děláme ji už patnáct let. V parcích Lužánky, Špilberk, Koliště. Má estetický význam a podporuje biodiverzitu, třeba včely nebo motýly. Na Špilberku je to hlavně o kvetení,“ zmínil ředitel městské společnosti Jozef Kasala.
Letos poprvé nechávají ostrovy vysoké trávy růst správci zeleně v Brně-severu po celé městské části. Dříve tam byla mozaiková zeleň záležitostí pouze sídliště Lesná. Slouží v boji proti suchu. „Čím víc se seká, tím víc se vysušuje půda. Pokosení vyžadují místa, kde se pohybuje hodně dětí, aby tam nebylo tolik klíšťat. Na druhou stranu hluboká tráva zadržuje více vláhy. Neposekaná místa jsme proto nechali pod kopcem, kde by mohly vzniknout mokřady nebo tam už kdysi byly,“ vysvětlila radní Brna-severu Marie Kselíková.
• Správci zeleně do vzdálenosti několika metrů od cest a laviček vysekají zeleň.
• Vedle ní nechávají růst ostrovy s vysokou trávou.
• Slouží k ochraně rostlin a živočichů.
• Pomáhá zadržovat dešťovou vodu.
• Brňané ji vídají v městských parcích, třeba v Lužánkách, na Špilberku nebo v okolí Koliště.
• Letos poprvé je na celém území Brna-severu.
S ponecháním míst s vysokou trávou souhlasí třeba Brňanka Veronika Paceltová. „Pomáhají k ochlazování města. Někomu se to nemusí líbit kvůli množství klíšťat, ale s nimi je to stejné jako v přírodě. Lidé si mohou sednout na lavičku, na louce s nimi musí počítat,“ poznamenala mladá žena.
Travnaté ostrovy nechávají růst také třeba v Přibicích na Brněnsku. „Letos máme hodně práce, proto mozaikovou seč necháváme. Vyšší tráva nám ochlazuje obec,“ řekl tamní starosta Miroslav Effenberger.
Zdroj: https://brnensky.denik.cz
Úvod a nadpis redakčně upraveny
dne 7.5.2023, Michal Hrabal, Oldřich Haluza - Brněnský Deník
Další články v rubrice Životní prostředí