Před domy na Glinkové káceli krásný strom, obrovskou třešeň, paní z přilehlého domu byla zoufalá, mohla jen přihlížet. Někdo si zažádá a úřední šiml zařehtá pilou, lidi kolem přijdou k hotovému. Podobný příběh má paní Vlčková, otiskl jej Ekolist.
Před naším domem pokáceli… (příběh s kohoutovickým dovětkem)
Před naším domem pokáceli osm stromů. Píšu o tom, abych té ztrátě dala nějaký smysl.
Žádost o kácení podal výbor společenství vlastníků bytových jednotek a udal několik racionálně vyhlížejících důvodů. Skutečným, ale nevyřčeným důvodem bylo padající jehličí.
Stromy byly vysázené příliš blízko domu a bylo snadné najít důvod pro jejich poražení. Pokácení stromů jsem oddálila o dobrých 15 let, díky pracovníkům odboru životního prostředí, kteří přihlíželi k nezpochybnitelnému velkému přínosu stromů a mým protestům.
Tedy až do nedávna.
Nyní vzniklo neutěšené místo, kudy se vám nechce ani projít, natož tu bydlet. Rozdíl je propastný, se stromy to byla rušná ulice ve městě, teď je to velmi nehezké místo. V bytě je víc hluku. V létě teprve pocítíme, jakou službu nám ta skupinka zdarma prokazovala.
Není jak podat žádost o zachování stromu
Ukazuje se tu zásadní problém. Není jak podat žádost o zachování stromu. Není jak ochránit svůj strom.
Občan, kterému vadí strom, podá žádost a úřad koná v souladu s předpisem. Občan, který chce strom zachovat, nemůže dělat nic. Často se o záměru ani včas nedozví.
Naše okolí se tak mění k horšímu podle přání hrstky nevědomých, bezcitných lidí. Mizí velké stromy, které už za našich životů znovu nenarostou.
Dávat stromům přednost před malichernými požadavky lidí.Myslím, že nastal čas veřejně mluvit o přínosech stromů, začít brát vážně hodnotu každého vzrostlého stromu.
Stíní hluk a zachycují prach z dopravy, produkují kyslík, ochlazují a zvlhčují ovzduší, plodí ovoce, žijí dlouho a celou dobu činí své okolí krásným. Stačí je nechat žít.
Proti těmto dlouhodobým přínosům klidně stavíme například argument, jestli je strom nakloněný nebo roste na rozvodech, potom nemá právo zůstat. Ale i křivý strom nad rozvody plní všechny tyto funkce.
Zatím ale z města mizí vzrostlé stromy, přednost dostávají hypotetická rizika a pozitivní role stromů není ani vyčíslena. Za 40 let svého života naše skupina stromů vyprodukovala tuny kyslíku, beznákladově klimatizovala okolí. Stromy zachycovaly hluk a prach z dopravy na ulici, ochlazovaly ovzduší a jejich výkon by dále rostl. Odborník by tyto hodnoty dovedl uvést v číslech a milionech korun.
Estetickou funkci zatím vyčíslit nedovedeme a ani přepočíst zdravotní důsledky drobného polétavého prachu z dopravy, které tu byly dosud zmírněny. Dosud…
Naproti tomu zde nikdy nebyla havárie na rozvodech, nad nimiž rostly, a omítka domu je netknutá, naopak, tam, kde stromy rostly, má původní barvu, zatímco ostatní plocha je vybledlá. Případná škoda na majetku se v reálném čase za ohraničenou částku dá odstranit.
Majitelé bytů, kteří kácení iniciovali, neutrpěli žádnou ze škod, které uváděli jako důvod.Ztrátu vzrostlých stromů nevyváží ani náhradní výsadba, protože 40 let na růst stejných stromů nikdo nedodá.
Ve skutečnosti jsme poškození my všichni ostatní. Zvažte sami, zda všichni obyvatelé ulice, města nebo planety.
Z okna vidím lidi na ulici, jak se zastavují a nevěřícně se dívají na prázdné místo. Jiní udiveně hledí z oken autobusů. Přátelé mi volají, nechápou a litují, že už tu stromy nejsou. Nespokojených reakcí je hodně.
Jestliže předpis umožňuje vyhovět nesmyslnému požadavku nerozumného občana, je na čase se zasadit o změnu. Je jednak na straně úřadů, aby takové nařízení nebylo prosazováno. Jednak je na straně veřejnosti, aby žádost o odstranění vůbec nevzešla.
Nás, kteří chceme v ulicích zachovat vzrostlé stromy, se kterými jsme vyrostli, je hodně, ale zatím nemáme jak stromy uchránit. Žadatelé bez estetického citu a vědomí důsledků, kteří hledí jen na vlastní malicherný zájem, mají na své straně fungující úřední aparát, který na jejich podněty musí reagovat v souladu s předpisy.
Je čas změnit atmosféru ve společnosti, aby lidé, kteří přicházejí s takovými podněty, sklidili od ostatních zasloužené opovržení. Posuzovat člověka podle vzhledu se považuje za neslušné. Strom ve městě musí být perfektní, nestrpíme vybočující větev, naklonění, suchou větev, hned je ohrožen nějakým předpisem nebo úsudkem zaslepeného občana.
My jsme zde přišli o výkonnou bezúdržbovou klimatizaci a estetickou kotvu. Kladla jsem odpor dlouho, jak nejlépe jsem dovedla. Ale kolik stromů má to štěstí?
Zajímejte se, prosím, o stromy ve svém okolí. Pojďme změnit vztah lidí ke stromům, přestaňme se mlčky smiřovat s bezcitným zacházením s nimi. Uvědomme si, že jejich dobrodiní spotřebováváme denně, většinou bez povšimnutí a vděku. Je třeba změnit povědomí lidí o hodnotě každého živého stromu.
Ty, které potkáváme v ulicích mnohdy vyrostly samy, bez zálivky. To už zřejmě v příštích letech nebude možné. Sázet stromy vypadá v médiích dobře. Musíme ale dřív přestat bezhlavě kácet ty, které máme.
Jestli máte inspiraci, jak popsaný stav změnit, dejte o sobě vědět, připravených lidí, je myslím, už dost.
Jana Vlčková
Zdroj: https://ekolist.cz/…
Kohoutovický dovětek: Před domy na Glinkové káceli krásný strom, obrovskou třešeň, prý na žádost jednoho zdejšího obyvatele. Třešeň nepřekážela, jen tomu autu, které pod třešní parkovalo. Starosta řekl, že se nedá nic dělat, úřední postup je v pořádku. Takže úředně pokáceli krásný obrovský strom, na žádost jednoho pána, a vůbec nezkoumali přínos toho stromu ani odlišný názor obyvatel přilehlých domů. Jana Konečná, redaktorka Kohoutovice.org
dne 23.4.2019, Jana Vlčková, Ekolist
Další články v rubrice Životní prostředí