O naší obci se píše v nezvykle velkém množství kronik. Některé sice neměly za úkol zaznamenávat všeobecnou obecní historii, ale vzhledem k velikosti původní obce a propojení zájmových skupin jsou všechny kroniky zdrojem cenných historických informací. Právě bohatý spolkový život měl za následek velké množství kronik, které, byť popisovaly historii spolku či rodiny, mimochodem zaznamenaly i významné události a milníky života obyvatel. Pro lepší orientaci je vhodné kroniky nazývat podle jejich autora či daného spolku.
O kohoutovických kronikách
Kronika Václava Konečného, kronika Jiřího Pávka
Nejdále do historie jdoucí obecní kronikou je kronika Václava Konečného (pravěk – 1978), kterou psal s týmem historiků a která vznikla v roce 1975. Kronika byla psána zpětně až od pravěkého osídlení a předlohou pro její „dopsání“ byla mravenčí práce zejména pana Jiřího Pávka, který historické informace o naší obci získal studiem archivních materiálů. Kronika bohužel vznikala v době pravdě málo příznivé a obsahuje informace o jednotlivých pětiletkách nebo dokonce seznamy občanů, kteří nešli k volbám. Autor kroniku navíc nepsal dlouho a poslední zápis je datován rokem 1978. Neocenitelnou práci Jiřího Pávka se později podařilo doplnit a digitalizovat a tato kniha, která je spíše podrobnou historií obce než kronikou, je významným zdrojem historických informací a je nazývána kronikou Jiřího Pávka. Obě tyto kroniky jsou bohužel v soukromých rukou.
Kronika obvodu Brno I
Od roku 1945 do roku 1989 patřily Kohoutovice do obvodu Brno I, přičemž kronika byla psána společně pro celý obvod, do kterého kromě Kohoutovic patřil též Nový Lískovec, Pisárky, Staré Brno a Brno – střed. Je zřejmé, že tak rozdílné části města měly kulturně i geograficky pramálo společného a zápisy týkající se města Brna přehlušily zápisy o vesnici kdesi v lesích. Tím spíš, že mezi lety 1959 až 1971 soudruzi jaksi kroniku zapomněli psát úplně. Změna přišla po roce 1975, kdy kroniku (tehdy už její druhý svazek) začal psát již zmíněný Václav Konečný. Díky němu se Kohoutovice dostávají do popředí a mezi nekonečným popisem jednotlivých pětiletek jsou pro nás pokladem hodnotné pasáže o zdejším dění, ve kterém dominuje bourání dědiny a výstavba mohutného sídliště. Nakonec byly svazky celkem tři a všechny jsou uloženy v Archivu města Brna.
Obecní kronika Jana Bartoše
V roce 1991 začal psát obecní kroniku Jan Bartoš (1991 – 2007). Svým úhledným písmem zaznamenával významné historické události stručně a přehledně až do roku 2007. V úvodu je kronika opatřena stručnou historií obce a shrnujícím popisem výstavby sídliště kolem původní obce. Kronika je dnes uložena na radnici.
Obecní kronika od roku 2008
Od roku 2008 dosud je obecní kronika vedena v elektronické podobě a autory postupně byli Robert Keprt, Iveta Macková, Marta Rybičková a Magda Siroginová. Přestože je kronika pořizována elektronicky, není nikde dostupná a je možné do ní nahlédnout pouze na radnici.
Školní kronika Františka Bašného
Skutečným pokladem a nesmírně důležitým zdrojem informací je Školní kronika Františka Bašného (1879 – 1930), která detailně popisuje poměry v obci na konci 19. století a v počátku století dvacátého. Nadučitel Bašný v kronice krásným jazykem popisuje svůj příchod do obce, zdejší život a samozřejmě události týkající se školy a též obce. Po smrti Bašného v psaní kroniky pokračovali jeho následovníci. Kronika je dnes uložena v Archivu města Brna. Po roce 1945 se spolu se vznikem či obnovou mnoha spolků s kronikami téměř roztrhl pytel.
Kronika kostelní jednoty
Kronika Kostelní jednoty (1948 – dosud) popisuje dění kolem kaple Svaté rodiny. Podrobně mapuje významné události spojené s kaplí, výročí, návštěvy, opravy a podrobně popisuje též přístavbu kaple provedenou v roce 1988. Do kroniky zapisovalo více autorů, za všechny uvádím Františka Gebauera, Františka Dalera a Jaroslava Plška. Kronika je majetkem farního společenství a je stále živá.
Kroniky 72. oddílu Junáka
Kroniky 72. oddílu Junáka (1945 – dosud) popisují dobrodružství kohoutovických hochů, která v obci i okolí po válce zažívali. Poutavé jsou pasáže zachycující poválečné období a celkovou situaci v obci dětskýma očima. Kroniky jsou díky hrdinskému činu Jana Adolfa dodnes majetkem našich skautů, kteří své zážitky do kronik stále zaznamenávají.
Kohoutovická fotbalová kronika
Kohoutovická fotbalová kronika (1945 – dosud), jak svou kroniku hrdě nazývají fotbalisté TJ Tatran, zachycuje život Sportovního klubu Kohoutovice (tak se tato organizace původně jmenovala). Kronika popisuje složitou cestu k dnešnímu hřišti a též vysněný postup do vyšší soutěže. Partě nadšenců tehdy nikdo moc nevěřil, a přece se jim dílo podařilo.
Rodinná kronika Jarmily Plškové
Nakonec uvádím perlu kohoutovické historie 20. století. Rodinná kronika Jarmily Plškové je poutavým záznamem života selské rodiny na brněnském předměstí. Stěžejní kapitoly popisující život sedláka Františka Plška a jeho rodiny byly v roce 1994 dokonce vydány Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně. Čtivé a uším lahodné kohoutovické nářečí spolu s popisem událostí v obci, s detailní vzpomínkou na starou ulici Bašného a se seznamem zdejších lidových písní tvoří z kroniky skutečný historický dokument. Z vyprávění a dostupných kronik víme, že výčet zde uvedený není konečný. Vznikly ještě další kroniky. Snad se nedochovaly, snad na své objevení teprve čekají na některé zaprášené půdě…
Zdroj: Kohoutovický kurýr 2/2021
dne 24.2.2021, Martin Kyselák
Další články v rubrice Historie Kohoutovic