Nejvyšší prioritou je co nejvíce snížit spotřebu plynu v obecních budovách a bytech, především opravdu kvalitně vše zateplit. Pro vytápění, větrání a ohřev vody využívat rekuperace, tepelná čerpadla, solární kolektory. Prověřit možnost výstavby obecní výtopny na biomasu. Na tyto aktivity lze stále získat dotace z fondů EU. Dokud vše dostatečně nezateplíme, neměli bychom plýtvat finance na záměry, které nejsou nyní nezbytně nutné. Nečekejme, až ceny plynu a energií vystoupají do závratných výšin, zatímco se budeme dohadovat, zda postavíme novou radnici, tělocvičnu, parkovací dům, kluziště či megalomanské fotbalové hřiště. Připravme se na budoucnost včas.
Jak nás ovlivní dění na Ukrajině?
Ukrajina pro mne není jen jedna ze zemí na mapě Evropy. Je to země, ze které pochází část mojí rodiny. Je to země, ve které jsem strávila hodně času a ráda se tam vracím. Je pro mne zemí plnou přírodních i kulturních památek, kde žijí vstřícní a pohostinní lidé. Babička stojící ráno před obchodem, u které si kupuji domácí pirohy. Rodina, která toho sama moc neměla, přesto nás, turisty bloudící po poloninách na Zakarpatí, pohostila šašliky a pirohy, které měla připravené na oslavu svátku sv. Ivana. Pozvání na svatbu, když jsme šli kolem. Cestování maršrutkami. Noční přejezdy širokorozchodným spacím vozem. Zážitků je hodně.
Po roce 2014, kdy Rusko zabralo Krym a další oblasti na východě země, se přidaly jiné zážitky. Nové vojenské hroby na hřbitovech, u kterých sedí zdrcení rodiče a manželky. Přelety vyzbrojených vrtulníků, zatímco ležíme na pláži v Oděse. Masivní vojenská přehlídka na Majdanu v centru Kyjeva, během které se pod námi chvěje zem.
Od února probíhá na území Ukrajiny válka s Ruskem. Zatím to vypadá, že bude dlouhá a vysilující. Jak nás ovlivní? Je jisté, že k nám míří prchající lidé. Ukrajina má přes 40 milionů obyvatel. Nemohou za to, že je napadl sousední stát. Jejich příchod ukáže, jak moc jsme schopní je přijmout mezi sebe a pomoci jim vyrovnat se s nastalou situací. Nejspíše nepůjde jen o krátkou návštěvu na pár týdnů, měli bychom být připraveni na to, že tu s námi budou žít i několik let.
Velkou výzvou bude zajistit pro všechny příchozí bydlení. Vím, že je v Brně bytů velký nedostatek a pořadník žadatelů o městský byt je plný samoživitelů a rodin s mnoha dětmi v nelehké situaci. Přichází sem však i lidé, kteří prchají před válkou a mají jen to, co si nesou v taškách. Rodiny byly rozděleny, muži od 18 do 60 let museli zůstat. Zkusme si představit sebe na jejich místě. Sami v cizí zemi, jejíž písmo ani jazyk neznáme. S malými dětmi, starými rodiči či prarodiči vytrženými z domova. S otci, muži, bratry a syny, o kterých nevíme, zda je ještě někdy uvidíme živé. Jsem ráda, že v minulosti nedošlo k privatizaci všech obecních bytů, a my dnes máme možnost alespoň některé z nich nabídnout lidem ve velkých nesnázích. Jedna rodina stále bydlí v bytě uvolněném pro oběti tornáda. Rada městské části prozatím dala k dispozici 3 volné byty pro uprchlíky z Ukrajiny. Osobně jsem připravena podpořit uvolnění dalších bytů, dokud to bude potřeba.
Další výzvou pro nás bude snížit naši energetickou závislost na Rusku. Téměř všichni jsme dnes závislí na dodávkách ruského plynu, za který budeme platit cenu, jakou si Rusko řekne. Bez něj nemáme teplou vodu, nezatopíme si. Je potřeba si říci, že je naší nejvyšší prioritou co nejvíce snížit spotřebu plynu v obecních budovách a bytech. To znamená především opravdu kvalitně vše zateplit. Nejen tak, aby to bylo levné a pohledné (jak to máme nyní), ale aby to bylo také velmi účinné. Pro vytápění, větrání a ohřev vody využívat dostupné technologie a alternativy (rekuperace, tepelná čerpadla, solární kolektory). Nechat prověřit možnost výstavby obecní výtopny na biomasu. Na tyto aktivity lze stále získat dotace z fondů EU. Dokud vše dostatečně nezateplíme, neměli bychom plýtvat dostupnými finančními prostředky na záměry, které nejsou pro nás v tuto chvíli nezbytně nutné.
Všechny budoucí záměry bychom měli začít poměřovat energetickou náročností. Někteří členové stávající koalice stále častěji hovoří o potřebě pořízení a provozování kluziště, které je však ukázkovým žroutem energie. Dalším energeticky náročným záměrem je i provozování lyžařského vleku. Přírodního sněhu tu máme poskrovnu a lyžování v Brně nedává úplně smysl. Není lepší koupit dětem isobě kvalitní kolo či koloběžku, na kterých lze jezdit téměř celý rok, a lyžování se věnovat na horách, s vybavením, které si na týdenní dovolenou půjčíme?
Nečekejme, až se situace stane neúnosnou a ceny plynu a energií vystoupají do závratných výšin, zatímco se budeme dohadovat, zda postavíme novou radnici, tělocvičnu, parkovací dům, kluziště či megalomanské fotbalové hřiště. Připravme se na budoucnost včas.
Zdroj: Kohoutovický kurýr 3/2022
dne 24.3.2022, Dana Kalčíková, radní (Zelení a nezávislí)
Další články v rubrice Co se má stavět