Nedávno jsem si v Kohoutovicích všiml nových děl street artu, které krásně oživily a zpestřily vzhled čtvrti. Konkrétně se jedná o malby v podchodu na Jírovcově, na budově fitness centra/knihovny a na zastávce Bellova. Jsem přesvědčen, že promyšlené a legální pouliční umění do veřejného prostoru neodmyslitelně patří.Autorem nových maleb je Timo
Nedávno jsem si v Kohoutovicích všiml nových děl street artu, které krásně oživily a zpestřily vzhled čtvrti. Konkrétně se jedná o malby v podchodu na Jírovcově, na budově fitness centra/knihovny a na zastávce Bellova. Jsem přesvědčen, že promyšlené a legální pouliční umění do veřejného prostoru neodmyslitelně patří.Dle mého názoru street art, na rozdíl od graffiti vytvářeného často jen pro zábavu, s sebou nezřídka nese hlubší poselství nebo poukazuje na důležité téma.
Autorem těchto nových maleb je Timo, jehož tvorbu dlouhodobě znám. Poprvé jsem se s jeho uměním setkal v Brně díky jeho dílu na Starobrněnské ulici („Otepluje se“). O vlivu těchto děl jsem nedávno hovořil i se svou maminkou; shodli jsme se, že Timovo dílo na Jírovcově výrazně ozvláštnilo celou budovu.
Tato díla jsou skvělým příkladem toho, jak může dobře zpracované umění pozvednout estetickou úroveň okolí a přinést do všedního prostředí vizuální zážitek.
Street art je zvláštní druh umění, které se rodí přímo v ulicích, mezi domy, chodníky a lidmi. Vzniká tam, kde se setkává každodennost s nápadem, barvou nebo slovem. Umělci často používají šablony, spreje nebo koláže a místo galerijního rámu volí zeď, která je lidem nejblíž. Takové dílo není jen ozdobou – spíš pozváním k zamyšlení, někdy úsměvným, jindy vážnějším. Street art dokáže město oživit, připomenout věci, které běžně míjíme, nebo nás prostě rozesmát.
Timo patří mezi ty, kdo tento žánr v českém prostředí utvářeli. Tvoří od devadesátých let, kdy se graffiti v Brně teprve rozjíždělo, a postupně si našel vlastní, nezaměnitelný styl. Jeho práce bývají jednoduché, často tvořené jen několika tahy nebo slovy, ale vždy umístěné přesně tam, kde získávají nový význam. Například nápis „Máš celej zbytek života před sebou“, který se v různých obměnách objevuje už řadu let, se stal téměř součástí brněnské paměti.
Na Timově tvorbě mě fascinuje její citlivost a smysl pro rovnováhu. Umí být osobní, místy melancholická, ale nikdy neútočí. Místo protestu nabízí poezii, místo křiku tichý vzkaz – takový, který člověka zastaví, aniž by se cítil napomenutý. A možná právě proto jeho díla působí tak silně.
Pavel Vojáček, žák ZŠ Pavlovská
Zdroj: Kohoutovický kurýr 11/2025
dne 17.12.2025
Další články v rubrice Zbylé - ostatní
Další články v rubrice Životní prostředí