Návod – jak dostat pod kontrolu radniční periodikum
Opoziční zastupitelka popisuje praktiky, díky kterým je Kohoutovický kurýr ještě stále "hlásnou troubou" politiků, kteří radnici vedou. Podle tiskového zákona mají sice zastupitelé právo na uveřejnění svých článků, ale v kohoutovickém periodiku nemá opozice zaručené místo. O příspěvcích rozhoduje uskupení, ve kterém mají vždy převahu koaliční politici. Pro snadné uskutečnění vlastních záměrů dali také post šéfredaktora člověku, který je odpovědný pouze jim, protože bydlí ve vzdálené mimobrněnské obci. Na příkladu Kohoutovického Kurýra, který je vydáván jako radniční periodikum městské části Brno – Kohoutovice, zde naleznete návod, jak dostat pod kontrolu radniční periodikum a udělat si z něj svoji hlásnou troubu.
První a nejdůležitější bod – náplň radničního periodika před jeho tiskem musí podléhat schválení vám loajálního orgánu
V Kohoutovicích je zajištěno existencí a pravomocemi tzv. redakční rady. Redakční radu tvoří všichni členové rady městské části, tajemník a každý politický subjekt ze zastupitelstva nezastoupený v radě má právo zde mít jednoho člena. V praxi to je 5 členů rady + 1 další člen koalice + 4 zástupci opozičních stran + tajemník . To je pěkný poměr 7:4 zajišťující dostatečnou převahu v případě krize. Celé to vede místostarosta obce.
Jako velmi vhodná se ukázala dále „pojistka“ ve formě pravidla, že redakční rada je usnášeníschopná jen pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů. A pokud nerozhodne redakční rada na svém řádném zasedání, přechází tato pravomoc jen na radu městské části. Tímto se z rozhodování eliminuje opozice úplně a je klid.
V praxi totiž nastávají nemilé a téměř neřešitelné okamžiky. Jednotliví aktéři při nich mají obtíže zachovat svoji pověst politika spravedlivého, demokratického a pravdu hájícího. Tento okamžik přišel v Kohoutovicích zatím ve dvou oblastech: článek „koaličního“ autora byl dodán po oficiální uzávěrce periodika a neměl by tak být otištěn. Nebo dokonce není k dispozici ani na zasedání redakční rady. Jak odpovědět s čistým štítem na otázku, jak je to možné a co vlastně bude otištěno? Druhou oblast tvoří články „opozičních“ autorů, které se z důvodu jejich obsahu (jednoduše se koalici nelíbí) nesmí zveřejnit vůbec. V těchto případech lze využít následujících postupů: víme-li předem, že by mohlo dojít k nebezpečným diskuzím, členové koaličních stran se domluví a nepřijdou na zasedání redakční rady vůbec, viz Cenzura Kohoutovického kurýra – smutná realita. Pokud však špatně odhadnete situaci a kritický okamžik nadejde během zasedání redakční rady, není nic jednoduššího než se zvednout a schůzi opustit. Tím počet přítomných klesne pod potřebnou polovinu a schůze končí, viz Cenzura…. V obou případech následně v klidu a zcela demokraticky rozhodne starosta, místostarostové a tajemník, nikdo jim už do toho nekecá.
Je však dobré to s cenzurou příliš nepřehánět, neboť můžete narazit na vytrvalce, který si toto jednání nenechá líbit a jednoduše vás zažaluje, viz Žaloba na uveřejnění článku opoziční zastupitelky. Zastupitelé obce totiž mají právo na otištění článků díky tiskovému zákonu.
Pokud se dostanete do situace, kdy již víte, že proti vám stojí vytrvalec připravený podávat žaloby jak na běžícím pásu a máte takové divné mravenčení kolem žaludku, že by to nakonec pro vás nemuselo dopadnout dobře, lze k problematice přistoupit kreativněji. V Kohoutovicích tak v červnu 2016 vyšel jako součást periodika vložený list, na kterém byly otištěny nepohodlné články. Graficky se tento list odlišoval od zbytku periodika a vypadal jako vložená reklama. V elektronickém vydání je pak tento list vypuštěn – prostě není a nikdy nebyl, viz vložený list a červnové číslo kurýra. V tomto případě je dobré být připraven na to, že si toho někdo všimne a bude se na vzniklou situaci ptát. Je dobré mít promyšlenu nějakou „hezčí“ pravdu pro veřejnost a neuchylovat se zcela automaticky k taktice „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, jinak budete vypadat trapně, jako např. na videozáznamu ze zasedání zastupitelstva v červnu tohoto roku (poznámka redakce: toto video už není na webu radnice dostupné), kde hovoří místostarosta Petr Hruška, zároveň předseda redakční rady.
Druhý bod – zcela ovládněte první stranu periodika a omezte prostor, kde by se mohly objevit kritické články, na minimum
V Kohoutovicích zajištěno následovně – každé číslo má na titulní straně pravidelnou sekci „Slovo starosty“ s jeho fotografií. Zde starosta každý měsíc píše občanům, co jej zrovna napadne. Ostatním členům zastupitelstva, komisí a výborů je přenechána strana 4. Pokud jako opoziční zastupitel napíšete článek a chcete jej otisknout, jako náhodou nastane jedna z následujících situací: starostovi nestačila první strana k sebepropagaci a „přetekl“ i na stranu 4 – vždyť je členem zastupitelstva, takže proč ne (viz například Kohoutovický kurýr z listopadu 2016). Pokud je nouze, lze využít spřátelených komisí či jiných členů zastupitelstva, aby došlo k zaplnění této strany a nepohodlný článek se „nevešel“, např. KK 4/2016 nebo KK 7-8/2016. A když nevyjde ani jedna z předešlých taktik, jednoduše na straně 4 otisknete úplně něco jiného, např. KK 10/2016. Porušujete tím sice vaše vlastní pravidla pro vydávání periodika, ale zároveň jste u moci, a tak se případný stěžovatel nemá na koho obrátit, aby se domohl spravedlnosti – stížnosti na radniční periodikum řeší – jeho redakční rada…
Třetí bod – sežeňte si loajálního šéfredaktora
V Kohoutovicích zajištěno šéfredaktorkou, která bydlí v Tišnově (což je město vzdálené cca 25 km od Kohoutovic). Šéfredaktorka především sbírá články zaslané k publikaci a její jedinou tvorbou je každoměsíční sloupek zaobírající se počasím, lidovými zvyky či podobně důležitými tématy. Taky o čem psát, když bydlíte úplně někde jinde a do Kohoutovic zavítáte obvykle jednou za měsíc na zasedání redakční rady. V každém případě vám do ničeho nekecá a neřeší, že vydávané periodikum má do požadované vyváženosti a objektivity na hony daleko. Pocit studu nemá, o (ne)kvalitě její práce sice ví celé Kohoutovice, ale to jí může být jedno.
Vedlejším efektem výše popsaného postupu je, že se radniční periodikum začne dříve či později podobat Rudému Právu. Lidé jej přestanou číst, protože jeho obsah je nezajímavý. Což vám nakonec může být jedno. Vaše fotka je na titulní straně, takže ji uvidí všichni obyvatelé vaší obce či města, i když jen na okamžik, než radniční periodikum dopadne do krabice s papírovým odpadem. A o to jde v komunální politice především – nescházet voličům z očí! S chutí do toho!
dne 8.12.2016, Dana Kalčíková, zastupitelka (Zelení a nezávislí)
Další články v rubrice Politici a kauzy